Baškortostán
V dnešním světě je Baškortostán téma, které je stále aktuálnější. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo kulturu, Baškortostán upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po současnost vyvolal Baškortostán debaty, kontroverze a významné pokroky, které poznamenaly historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Baškortostán, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Baškortostán je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží být prostudováno a pochopeno jako celek.
| Republika Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Ufa |
| Souřadnice | 54°28′ s. š., 56°16′ v. d. |
| Rozloha | 143 600 km² |
| Časové pásmo | UTC+5 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 104 336 |
| Hustota zalidnění | 28,6 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, baškirština |
| Národnostní složení | Rusové, Baškirové, Tataři |
| Náboženství | 60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Podřízené celky | 15 rajónů |
| Vznik | 1990 a 1992 |
| Hlava | Radij Chabirov |
| Měna | ruský rubl |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-BA |
| Označení vozidel | 02 a 102 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.
Poloha a přírodní podmínky
Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.
Obyvatelé
Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.
Separatismus
Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.
Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku r. 2024 v souvislosti s Ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány
Ekonomika
Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.
Doprava
Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.
Města
- Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
- Sterlitamak (276 394)
- Salavat (157 000)
- Něftěkamsk (114 000)
- Bajmak
- Belebej
- Beloreck
- Birsk
- Blagověščensk
- Išimbaj
- Kumertau
- Okťabrskij
Galerie
-
Řeka Inzer -
Mapa Baškortostánu -
Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu -
Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino -
Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml . Economia, 2008-09-10 . Dostupné online.
- ↑ Sněhové koule na těžkooděnce. Rusové se vzpírají kvůli odsouzení bojovníka proti mobilizaci. CNN Prima NEWS . . Dostupné online.
- ↑ Rusko žene do války hlavně etnické menšiny. Povolávací rozkaz dostávají i postižení a nebožtíci. CNN Prima NEWS . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškortostán na Wikimedia Commons - (rusky) - oficiální stránky Baškortostánu Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine.
