V tomto článku prozkoumáme téma Kostromská oblast z vícerozměrné perspektivy, analyzujeme jeho důsledky v různých kontextech a jeho relevanci dnes. Ponoříme se do jeho původu, vývoje a jeho dopadu na společnost, stejně jako do výzev a příležitostí, které přináší. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit odhalit různé aspekty Kostromská oblast a jeho vliv v různých oblastech, abychom poskytli komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho složitost a rozsah. Od historických aspektů až po budoucí projekce si tento článek klade za cíl nabídnout ucelenou a obohacující vizi Kostromská oblast a zve čtenáře k zamyšlení a zpochybnění vlastního vnímání tohoto tématu.
Kostromská oblast Костромская область Kostromskaja oblasť | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kostroma |
Souřadnice | 58°33′ s. š., 43°41′ v. d. |
Rozloha | 60 200 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 628 443 (2021) |
Hustota zalidnění | 10,4 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 7 měst, 23 rajónů a 1 samosprávné město |
Vznik | 1944 |
Gubernátor | Sergej Sytnikov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-KOS |
Označení vozidel | 44 |
Oficiální web | adm44 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostromská oblast (rusky Костромска́я о́бласть) je oblastí Ruské federace. Administrativním centrem je město Kostroma. Hraničí na severu s Vologdskou, na východě s Kirovskou, na jihu s Nižněnovgorodskou, na západě s Ivanovskou a na severozápadě s Jaroslavskou oblastí.
Velká část celé oblasti je pokryta lesy, což vytváří z Kostromské oblasti jednoho z největších evropských producentů dřeva.
Na začátku 4. století byla celá dnešní oblast, kromě části na jih od řeky Unžy, součástí historické oblasti obývané Ugrofinským kmenem Merja. Nacházelo se zde více než 109 sídlišť, důležitých pro obchod a sloužících jako pevnosti. V období 9. až 12. století zakládali na těchto místech svá sídla Rusové.
Mezi nejdůležitější historická města patří Kostroma, Šarja, Nerechta, Galič, Soligalič, a Makarjev. Od 18. století se zde rozvíjí textilní průmysl. Celá oblast byla roku 1944 osamostatněna od Jaroslavské oblasti.
Počet obyvatel byl v roce 2009 692 304, což je mnohem méně, než při minulém sčítání v roce 2002, kdy zde žilo 736 641 obyvatel. 96,3 % obyvatelstva je ruské národnosti (asi 692 300).
Počet obyvatel národnostních menšin (v tis., stav 2002):
Velká města (stav 2008):
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kostroma Oblast na anglické Wikipedii a Костромская область na ruské Wikipedii.