Retroflexní verberanta
V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Retroflexní verberanta. Od jeho počátků až po současnost prozkoumáme každý relevantní aspekt, který poznamenal vývoj Retroflexní verberanta v průběhu času. Budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vliv v různých oblastech a různé pohledy, které na toto téma existují. Ponoříme se do jeho mnoha aspektů a budeme se snažit pochopit jeho pravou podstatu a roli, kterou hraje v našich životech. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Retroflexní verberanta.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 125 |
| Znak IPA | ɽ |
| Znak SAMPA | r` |
 Zvuková ukázka | |
Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɽ, číselné označení IPA je 125, ekvivalentním symbolem v SAMPA je r`.
Obvykle se řadí mezi tzv. rhotické (erové) souhlásky.
Charakteristika
- Způsob artikulace: verberanta, tzv. švih. Vytváří se rychlým pohybem a krátkým dotykem artikulačních orgánů.
- Místo artikulace: retroflexní souhláska. Dochází k dotyku mezi jazykem a dásňovým obloukem (zadní částí). Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka).
- Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
V jiných jazycích
Angličtina
V americké angličtině jde poziční variantu (alofon) /t/ a /d/ (mezi samohláskami po /ɝ/).
Norština
Ve východonorských nářečích způsob výslovnosti /l/ – poziční varianta vzniklá z původního /rð/. Označuje se jako tzv. „tlusté l“.
