V tomto článku se ponoříme do tématu Gustav Ludwig Hertz, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v různých oblastech. Gustav Ludwig Hertz je objektem studia a zájmu po celá desetiletí a vyvolává debaty a úvahy o jeho vlivu na každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět různým aspektům obklopujícím Gustav Ludwig Hertz, od jeho historických důsledků až po jeho dnešní roli. Tento článek se snaží poskytnout ucelenou a obohacující vizi Gustav Ludwig Hertz, aby čtenář mohl důkladně porozumět tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.
Gustav Ludwig Hertz | |
---|---|
Gustav Ludwig Hertz (1915) | |
Rodné jméno | Gustav Ludwig Hertz |
Narození | 22. července 1887 Hamburk |
Úmrtí | 30. října 1975 (ve věku 88 let) Východní Berlín |
Místo pohřbení | Hřbitov v Ohlsdorfu (53°37′16″ s. š., 10°3′ v. d.) |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (1906–1908) Mnichovská univerzita (1908–1909) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1909–1911) Humboldtova univerzita Gelehrtenschule des Johanneums |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Humboldtova univerzita (1913–1920) Philips (1920–1925) Univerzita Martina Luthera (1925–1928) Technická univerzita Berlín (1928–1935) Siemens (1935–1945) Sukhumi Institute of Physics and Technology (1945–1954) Lipská univerzita (1954–1961) |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1925) medaile Maxe Plancka (1951) Stalinova cena (1951) Helmholtz-Medaille (1959) Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1959) … více na Wikidatech |
Choť | Ellen Dihlmann |
Děti | Carl Hellmuth Hertz |
Příbuzní | Heinrich Rudolf Hertz (strýc) Hans Hertz (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem. Byl synovcem fyzika Heinricha Hertze.
Franck-Hertzův experiment byl jedním z prvních pokusů, který dal podklad pro Bohrův model, což byl předchůdce kvantové mechaniky.
Mezi roky 1920–1925 působil ve fyzikální laboratoři firmy Philips v Eindhovenu. Pak se stal profesorem a ředitelem fyzikálního institutu univerzity v Halle. O tři léta později se vrátil do Berlína jako ředitel Fyzikálního institutu Technologické univerzity Charlottenburg. V roce 1935 z politických důvodů na své funkce rezignoval a začal pracovat ve výzkumných laboratořích firmy Siemens. Po válce (1945–1954) pracoval Hertz v čele výzkumných laboratoří v SSSR. Na konci svého činného života byl jmenován profesorem a ředitelem Fyzikálního institutu Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil do roku 1961, než odešel do důchodu.
Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově Ohlsdorf, kromě jiných je zde pohřben i jeho strýc Heinrich Hertz.