V dnešním světě je Theodor Hänsch téma velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, významu v historii nebo aktuálnosti v dnešním světě, Theodor Hänsch se stal tématem, které vzbuzuje vášně, protichůdné názory a vzrušené debaty. Od akademické sféry až po pracoviště se Theodor Hänsch podařilo upoutat pozornost a zájem odborníků i začátečníků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Theodor Hänsch, analyzujeme jeho dopad na různé sféry života a jeho význam pro pochopení světa kolem nás.
Theodor Hänsch | |
---|---|
Narození | 30. října 1941 (82 let) Heidelberg |
Alma mater | Univerzita Heidelberg Mnichovská univerzita Stanfordova univerzita Helmholtz-Gymnasium Heidelberg |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Institut Maxe Plancka pro kvantovou optiku Univerzita Heidelberg Stanfordova univerzita Florentská univerzita |
Ocenění | Klung Wilhelmy Science Award (1979) Comstock Prize in Physics (1983) Herbert P. Broida Prize (1983) Cena Williama F. Meggerse (1985) medaile Alberta A. Michelsona (1986) … více na Wikidatech |
Funkce | profesor |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theodor Wolfgang Hänsch (30. října 1941, Heidelberg) je německý fyzik. V roce 2005 obdržel spolu s John Hallem a Royem Glauberem Nobelovu cenu za fyziku za příspěvek k rozvoji laserové spektroskopie. Hänsch je ředitelem Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku. Od roku 2006 je členem Papežské akademie věd.