V dnešním světě je Hannes Alfvén i nadále tématem velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Postupem času se Hannes Alfvén podařilo zůstat v centru pozornosti akademiků, profesionálů i amatérů, což dokazuje jeho důležitost a dopad v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Hannes Alfvén předmětem četných studií, debat a úvah, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Hannes Alfvén s cílem ponořit se do jeho významu, jeho vývoje a jeho aktuálního významu.
Hannes Alfvén | |
---|---|
Narození | 30. května 1908 Norrköping Švédsko |
Úmrtí | 2. dubna 1995 (ve věku 86 let) Djursholm Švédsko |
Alma mater | Uppsalská univerzita (1926–1934) |
Pracoviště | Uppsalská univerzita (1934–1938) Královský technologický institut (1940–1967) Kalifornská univerzita v San Diegu (1967–1988) |
Obor | fyzika |
Ocenění | Björkén Prize (1946) The KTH Great Prize (1947) Polhem Prize (1950) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1967) Nobelova cena za fyziku (1970) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Kerstin Alfvén |
Děti | Inger Alfvén Gösta Alfvén |
Rodiče | Johannes Alfvén a Anna-Clara Romanus-Alfvén |
Příbuzní | Carl Romanus (strýc) Anton Romanus (strýc) Erik Gustaf Alfvén (strýc) Hugo Alfvén (strýc) Karl Andrew Alfvén (strýc) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hannes Olof Gösta Alfvén (30. května 1908, Norrköping, Švédsko – 2. dubna 1995, Djursholm, Švédsko) byl fyzik a astrofyzik, který se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou. Navázal na práci norského fyzika Kristiana Birkelanda. V roce 1939 publikoval Alfvén teorii magnetických bouří a polárních září. Významnou mírou přispěl k moderní planetární kosmologii hlavně pracemi o přenosu momentu hybnosti z rotujícího praslunce na planety, účinku magnetických polí na pramlhovinu a pracemi o magnetosféře Země a jiných těles. V roce 1970 dostal Nobelovu cenu za práce v oblasti fyziky plazmatu a její interakce s magnetickým polem. Zavadí také alternativní model, který se nazývá plazmová kosmologie.