V dnešním světě se Kurská oblast stal tématem relevance a diskuzí ve společnosti. Postupem času získal Kurská oblast na důležitosti a způsobil změnu ve způsobu, jakým lidé toto téma vnímají a přistupují k němu. Jak společnost postupuje, Kurská oblast se stává stále relevantnějším v různých oblastech, vyvolává debaty, odlišné názory a v některých případech i konkrétní činy. V průběhu historie Kurská oblast ovlivňoval životy lidí různými způsoby a jeho vliv je pozoruhodný i dnes. Tento článek prozkoumá různé perspektivy a přístupy k Kurská oblast s cílem analyzovat jeho dopad a rozsah v současné společnosti.
Kurská oblast Курская область Kurskaja oblasť | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kursk |
Souřadnice | 51°45′ s. š., 36°1′ v. d. |
Rozloha | 29 800 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 096 448 (2021) |
Hustota zalidnění | 36,8 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové (97 %), Ukrajinci a další |
Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 28 rajónů, 10 měst |
Vznik | 1934 |
gubernátor | Roman Starovojt |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-KRS |
Označení vozidel | 46 |
Oficiální web | rkursk |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kurská oblast (rusky Курская область ) je federální subjekt Ruské federace. Oblast leží ve středním Rusku na hranici s Ukrajinou. Hlavním městem je Kursk. Na ploše 29 997 km² zde žije 1 115 000 obyvatel (2018), z toho 62 % ve městech. Povrch tvoří mírně zvlněná Středoruská vysočina, největšími řekami jsou Sejm a Psjol v povodí Dněpru.
V letech 1797–1928 zde existovala Kurská gubernie. Roku 1934 byla zřízena Kurská oblast. Její území se zmenšilo o jižní část (okolí Belgorodu) po zřízení Belgorodské oblasti roku 1954.
V letech 1996–2000 byl guvernérem oblasti Alexandr Ruckoj, aktér ruská ústavní krize 1993.
Oblast je významným zemědělským územím: 77 % rozlohy zaujímají zemědělské plochy. Pěstují se obilniny, pícniny, cukrová řepa, chová se dobytek. Prochází tudy hlavní železniční a silniční tah Moskva – Charkov – Krym. Poblíž Kurčatova stojí Kurská jaderná elektrárna, spuštěná v roce 1976.
Kromě Kurska (449 000 obyv.) jsou zde jen menší města: Železnogorsk (100 700), Kurčatov (38 800), Lgov (19 200).