Bengt Samuelsson
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Bengt Samuelsson. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost hraje Bengt Samuelsson zásadní roli v různých aspektech každodenního života. V průběhu historie byl Bengt Samuelsson předmětem debat, výzkumu a analýz v mnoha oblastech, což dokazuje jeho význam i dnes. Prostřednictvím tohoto článku prohloubíme své znalosti o Bengt Samuelsson, odhalíme jeho různé aspekty a objevíme jeho význam v dnešním světě.
| Bengt Samuelsson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. května 1934 (89 let) Halmstad  Švédsko |
| Alma mater | Karolínský ústav Lundská univerzita Stockholmská univerzita |
| Pracoviště | Karolínský ústav |
| Obory | biochemie, lékařství a lékařská chemie |
| Ocenění | Cena Louisy Grossové Horwitzové (1975) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1977) Rosenstielová cena (1980) Heinrich Wieland Prize (1981) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1981) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bengt Ingemar Samuelsson (* 21. května 1934 Halmstad) je švédský biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1982; spolu s ním cenu dostali Sune Bergström a John R. Vane. Cena byla udělena za výzkum prostaglandinů a příbuzných látek. Samuelsson vystudoval univerzitu Institut Karolinska, kde se pak roku 1967 stal profesorem.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bengt Samuelsson na Wikimedia Commons
