V tomto článku se budeme věnovat tématu Katalin Karikóová, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu historie byl Katalin Karikóová předmětem debat a analýz, což vzbuzovalo zvědavost výzkumníků, akademiků a lidí obecně. Od svých počátků až do současnosti hraje Katalin Karikóová důležitou roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňuje způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme prozkoumat různé aspekty Katalin Karikóová, prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech a jeho význam v současnosti.
Katalin Karikóová | |
---|---|
Katalin Karikóová | |
Narození | 17. ledna 1955 (69 let) Szolnok Maďarsko |
Alma mater | Segedínská univerzita (1973–1978) Segedínská univerzita (1978–1982) Gymnázium a ekonomické střední odborné učiliště Zsigmonda Móricze |
Pracoviště | Centrum biologického výzkumu (od 1978) Pensylvánská univerzita (od 1987) BioNTech (od 2013) Temple University Uniformed Services University of the Health Sciences |
Obory | mRNA a biochemie |
Ocenění | Rosenstielová cena (2020) Grand Prize of the French Academy of Science (2021) Cena Louisy Grossové Horwitzové (2021) Albany Medical Center Prize (2021) Cena dr. Paula Janssena za biomedicínský výzkum (2021) … více na Wikidatech |
Děti | Susan Franciová |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katalin Karikóová (maďarsky Karikó Katalin, 17. ledna 1955, Szolnok) je maďarsko-americká biochemička se specializací na RNA vakcíny. Za svůj objev modifikace nukleotidů v mRNA umožňující vyvinutí mRNA vakcín proti covidu-19 obdržela spolu s Drewem Weissmanem v roce 2023 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Katalin Karikóová vyrůstala v maďarském městě Kisújszállás. Její otec byl řezník, ona se však už v dětství rozhodla, že se stane vědkyní.
Po absolvování gymnázia vystudovala biochemii na univerzitě v Segedíně, kde také v roce 1982 získala titul PhD. Pak pracovala v biologickém výzkumném středisku Maďarské akademie věd v Segedíně. V roce 1985 emigrovala do Filadelfie, kde se věnovala výzkumu na Temple University. Od roku 1989 působila na Pensylvánské univerzitě, kde pracovala na výzkumu mRNA.
V roce 2005 spolu s Drewem Weissmanem objevila modifikace nukleotidů v mRNA, které vedly k řešení dosavadního problému bouřlivé imunitní reakce na vakcínu mRNA. Za tento objev oba obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
V následujícím roce oba založili společnost RNARx pro vývoj mRNA vakcín, kde Karikó zastávala funkci výkonné ředitelky. V roce 2013 Karikó přešla do společnosti BioNTech v Německu, která vyvinula a vyrábí mRNA vakcínu proti covidu-19.
Její dcera, veslařka Susan Franciaová, se jako členka amerických osem stala dvojnásobnou olympijskou vítězkou na LOH 2008 v Pekingu a LOH 2012 v Londýně.