V dnešním světě se Silnice I/23 stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od odborníků v oboru až po širokou veřejnost nelze význam Silnice I/23 podceňovat. V průběhu let byl Silnice I/23 předmětem debat, výzkumu a analýz v mnoha kontextech, což odráží jeho významný dopad v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Silnice I/23 a jeho vliv v dnešním světě, prozkoumáme jeho význam, vývoj a důsledky, které má pro současnost a budoucnost.
Po roce 1934 byl v celostátním silničním plánu republiky úsek mezi dnešní dálnicí D1 a Jindřichovým Hradcem číslován jako silnice I. A třídy číslo 35 a úsek spojující Jindřichův Hradec a dnešní silnici I/3 jako silnice, která měla být součástí hlavní silniční sítě pod označením II. Mezi lety 1940 a 1945 byla po začlenění protektorátních silnic do německého systému rozdělena na říšské silnice 371 a 342.
Od roku 1946 nese silnice číslo 23. Původně začínala na západním konci již u města Písek na křižovatce se silnicí I/20. Od roku 1998 je úsek spojující silnice I/20 a I/3 přes město Týn nad Vltavou degradován na silnici druhé třídy II/159. Za městem Jindřichův Hradec byla trasa silnice v 90. letech přeložena do trasy dosavadní silnice III. třídy a původní úsek přes Kunžak nese označení II/164.
Brněnský úsek mezi dálnicí D1 a silnicí I/42, tvořící Pražskou radiálu, byl do roku 1997 číslován jako I/40 a pak byl s ohledem na tehdejší osazení dopravní značkou IP 15a Silnice pro motorová vozidla neoficiálně označován také jako R23. Po reformě označování rychlostních silnic v Česku od 1. ledna 2016 tento úsek spadá do kategorie silnic pro motorová vozidla.
Stavby v 90. letech 20. století
Mezi lety 1997 a 1998 byl vybudován jižní obchvat Strmilova u Jindřichova Hradce. Do užívání byl předán 23. července 1998. Obchvat má délku 1900 metrů a vyjma silnice I/23H vedené Strmilovem kříží starou trasu dnes označovanou jako silnice II/164 a silnice 3. třídy III/1343, III/02317H III/40916. V případě silnice III/1343 došlo k úpravě křížení s původní silnicí 3. třídy, do jejíž trasy byla přeložena silnice I/23. V místě začátku obchvatu Strmilova proto došlo k úpravě křížení z původního tvaru Y na dnešní tvar X umístěný východněji. Část původní komunikace je dodnes zachována západně od křižovatky jako odbočka k přilehlému stavení. U silnice III/02317H směřující do Leštiny došlo stavbou obchvatu k jejímu přerušení; původně vedla až do Strmilova.
Stavby po roce 2000
Začátkem 21. století byl vystavěn obchvat Dolních Dvorců.
V roce 2017 (květen–srpen) proběhla oprava silnice mezi Třebíčí a Vladislaví. V srpnu 2017 bylo oznámeno, že probíhá již třetí ekonomická studie na stavbu obchvatu městyse Vladislav. Ten by musel vést náročným terénem a obsahoval by dva mosty. V roce 2017 byl opraven první výtluk, který vznikl nedaleko Studence kvůli vyhnilému pařezu pod tělesem silnice. Takových výtluků má být v části silnice u Studence, která byla rozšiřována v 60. letech a pařezy byly překryty asfaltem, pravděpodobně 16.
V roce 2018 došlo k úpravě křižovatky se silnicí I/38 v osadě Kasárna, kdy byla průsečná úrovňová křižovatka nahrazena kruhovým objezdem. V květnu roku 2021 proběhla oprava povrchu silnice v okolí křižovatky u osady Kasárna.
V roce 2018 byla zrekonstruována silnice ve Vladislavi, následně mělo dle nové metodiky dojít k novému vyhodnocení případného obchvatu obce. Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče. V roce 2023 byla zrekonstruována část silnice mezi Kralicemi nad Oslavou a Rapoticemi.
Budoucnost
Obchvaty obcí a měst
V roce 2021 je v přípravě obchvat Kardašovy Řečice s předpokládanou realizací v letech 2025–2027 s kódem stavby ŘSD C69 a ve fázi studie s kódem stavby C53 obchvat Nové Olešné, obojí v okrese Jindřichův Hradec. V roce 2021 je v plánu rekonstrukce povrchu u Štěměch.